Po úderu čelem do nosu skončil cizinec ve špitále

07.01.2022

Střížovice – Jindřichohradečtí policisté se zabývají incidentem, k němuž došlo v noci 22. srpna...

[přečtěte si celý článek]


Past jako na mamuta!

07.01.2022

Třeboň – Ve středu 1. prosince večer vyjížděli strážníci do Branné. Místní padesátiletý muž, který...

[přečtěte si celý článek]


Blondýna z Londýna

07.01.2022

Třeboň – Ve čtvrtek 11. listopadu večer kápla operátorka kamerového systému na podezřelou ženu,...

[přečtěte si celý článek]


...další články

Starosta Stanislav Mrvka odpovídá na otázky na tělo

Publikováno: 20.08.2014

Diskutovaná drastická rekonstrukce hradeckého městského parku je na spadnutí a totéž platí o vypsání výběrového řízení na provozovatele lukrativního svozu komunálního odpadu. Padnou příslušná rozhodnutí ještě před podzimními volbami? Nebo stávající radnice tyto politicky riskantní kroky raději takticky přehraje na vední nové? Jindřichohradecký starosta Stanislav Mrvka (ČSSD) odpovídá a vyjadřuje se i k dalším tématům, včetně nedávného mediálního profackování ze strany místní ODS. Byla to férovka či předvolební rána pod pás?

Městský park je dle názoru odborníků tzv. za zenitem a je třeba s ním něco razantního podniknout. Přitom se ale nedělá v podstatě nic. Slyšel jsem i názor, že výsledkem vytrvalého udržování parku bude paradoxně fakt, že tu pro další generace zůstanou jen prořezaná torza stromů s pár svázanými větvemi. Co byste na takový názor řekl?

S. Mrvka: Co se týče našeho parku, říkám pořád to samé. V dendrologickém posudku je uvedeno, které stromy by měly být odstraněny, a já tento posudek respektuji. Když byl park kdysi zakládán, byl zakládán jednotně a naráz. Díky tomu zde vyrostl krásný park se stejně vzrostlými stromy, což by se bývalo nestalo, kdyby byly stromy vysazovány postupně, třeba během desetiletí. V takovém případě by vzniklo to, čemu já říkám prasopes. Dnes, kdy je park za zenitem, je třeba udělat de facto totéž, co udělali zakladatelé tehdejší. Staré, mnohdy nemocné a nebezpečné stromy po logických částech odstranit, místo nich plošně vysadit stromy nové a postarat se tak, aby příští generace měly stejně hezký park, jako je ten, co vytvořily generace předchozí pro nás. Pouhé udržování parku ve stávajícím stavu nemá vůbec žádný smysl. Někdy je prostě třeba mít odvahu.

Zmínil jste, že mnohé stromy v parku mohou být nebezpečné, respektive jejich větve. Pokud se s parkem nic nepodnikne a padající větev někoho zraní, kdo ponese odpovědnost?

S. Mrvka: Park je v majetku města a odpovědnost za takový průšvih by tedy samozřejmě padla na nás. Neštěstí tohoto typu je jednou z mých nočních můr a jsem tudíž jednoznačně pro preventivní opatření. Studie obnovy parku je hotova a my nyní pracujeme na získání příslušné dotace na její realizaci.

Kácení stromů je poměrně nepopulární. Není za odkládáním rekonstrukce parku fakt, že se blíží komunální volby? Neobáváte se politických důsledků nepopulárních kroků?

S. Mrvka: To určitě ne. Je to opravdu jen otázka finančních prostředků. Politiku v tom nehledejte. Ovšem také dodávám, že toto není priorita dne a já neumím odhadnout, kdy příslušné ministerstvo vhodný program vypíše. Může to trvat i několik let. Jasně jsme řekli, že pokud by se tato akce měla realizovat, tak pouze z dotačních prostředků.

Pojďme k dalšímu tématu... Městská skládka komunálního odpadu za areálem firmy Swietelsky u třeboňské výpadovky byla uzavřena někdy před dvaceti roky a dnes nikdo pořádně neví, co na ni bylo vyvezeno. Což lze říct i o bývalé skládce na hradecké Hliněnce, ale tato je uznána jako tzv. stará zátěž, takže o ni tolik nejde. Opuštění skládky za Swietelskym bez provedení asanace bylo a je v rozporu se zákonem. Bude někdo tuto skládku asanovat dodatečně?

S. Mrvka: Z mého pohledu je mnohem nebezpečnější stará zátěž Na Hliněnce. Tato lokalita (pod garážemi u komunikace mezi kruhovým objezdem u Billy a bývalou textilkou Jitka, pozn. red.) není sice v majetku města, nicméně je v jeho katastru a její asanace je daleko potřebnější. Asanace vámi zmiňované druhé skládky zatím na jednacím stole každopádně neleží. Určitě ji však nevylučuji.

Právě na Hliněnce má vzniknout nový sběrný dvůr. Proč pro ten účel nevyužijete prostory v areálu Služeb města na Zbuzanech?

S. Mrvka: Využití tohoto prostoru jsme samozřejmě zvažovali, ale nakonec jsme dospěli názoru, že jeho kapacita není pro účely sběrného dvora dostatečná. Specializovaní projektanti nás navíc upozornili na problém, spočívající v přílišné blízkosti vodního zdroje. Lokalita Na Hliněnce se naopak jeví jako optimální. Nevyžaduje ani žádné zásadní stavební úpravy, z čehož vyplývá, že náklady na vybudování sběrného dvora by nebyly nijak drastické. Nejprve ale musíme dotáhnout do zdárného konce jednání s firmou Teplospol, jíž tento pozemek patří.

Ještě ke svozu komunálního odpadu... Do hradeckého Deníku jste v listopadu 2012 uvedl, že svoz odpadu je lukrativní záležitost a fakt, že si město tuto službu už deset let platí, je zločin, který je třeba napravit. Tedy tím, že se o svoz odpadu budete starat vlastními silami. Mě jste řekl prakticky totéž už v září 2011. Když se vás ale v letošním červnovém Týdeníku ptali, zda není načase rozhodnout, kdo bude odpad svážet, vzhledem k tomu, že smlouva s firmou AVE letos na podzim končí, odpověděl jste, že v tomto okamžiku by takové rozhodování nebylo seriózní vůči novému zastupitelstvu, jež vznikne po podzimních komunálních volbách. A dodal jste, že podle vás by se městská společnost měla o svoz odpadu starat jedině pokud to pro město bude ekonomicky výhodné. Znamená to, že jste změnil názor?

S. Mrvka: To, že nepovažuji za seriózní, aby zastupitelé v závěru svého volebního období rozhodovali o takto zásadní věci, to je pravda. Názor na danou problematiku jsem však v žádném případě nezměnil. Když jsem odpovídal Týdeníku, byl ještě na spadnutí nový zákon o odpadech, který obsahoval naprosto nehorázné podmínky a my tudíž nebyli schopni odhadnout jaké provozní náklady by byly s převzetím svozu odpadu spojeny. Dokázali jsme si spočítat náklady na techniku či popelnice, ale nic víc. Z připravované novely zákona totiž například vyplývalo, že bychom (v případě převzetí odpadového hospodářství, pozn. red.) klidně mohli přijít o poplatky za skládku ve výši dvanáct milionů korun ročně a dalších dvacet milionů že bychom naopak museli vydat na investice. Příprava nepovedené novely zákona o odpadech byla koncem letošního června naštěstí stopnuta a situace se tedy opět změnila. Podotýkám, že tato novela měla platit už v roce 2011, kdy jsme se spolu na toto téma bavili poprvé.

Nový poskytovatel této služby (svoz odpadu) musí každopádně vzejít z výběrového řízení, jež může trvat i dost dlouho. Stejně jako proces pořízení potřebné techniky, kterou bude třeba vyrobit v podstatě na míru. Když nic jiného, nemělo by současné zastupitelstvo vyhlásit alespoň tyto soutěže?

S. Mrvka: I v rámci těchto výběrových řízení je třeba nastavit konkrétní podmínky. A když nevíte, co bude v zákoně, je nastavování podmínek velmi ošemetné.

A kdybych vám tutéž otázku položil před třemi roky? Co byste odpověděl?

S. Mrvka: Nejspíš bych odpověděl, že ano.

Za vaším současným postojem je tedy do jisté míry i předvolební opatrnost...

S. Mrvka: Ale jistě, proč bych to měl zapírat? Ta opatrnost má však úplně jinou motivaci, než máte zřejmě na mysli. Coby jednatel společnosti Služby města nebudu dělat neuvážené kroky, jež by tuto společnost mohly poškodit. Ostatně, ukažte mi politika, který není na konci volebního období opatrnější. Nehledě na to, že k předvolebnímu vypsání vámi zmíněných výběrových řízení může ještě pořád dojít, záleží na vůli zastupitelů.

Krátce bych se zastavil u hradeckých farmářských trhů, které, jak se zdá, poněkud skomírají. Není příčinou městský diktát termínů jejich konání? Nebylo by lepší umožnit trhovcům časově neomezený prodej?

S. Mrvka: My ale trhovce přece nijak neomezujeme? Náš tržní řád jim umožňuje prodej kdykoli. Termín konání farmářských trhů (druhý pátek v měsíci, pozn. red.) je výsledkem pracného jednání s jednotlivými prodejci, z nichž mnozí už byli v určité dny smluvně vázáni jinde a museli se tomu přizpůsobit. Snad jediný rozdíl spočívá v tom, že v termínu, jenž byl pro konání farmářských trhů vyčleněn, jsme prodejcům vytvořili lepší podmínky. My na druhou stranu nestojíme o to, aby se v rámci farmářských trhů prodávaly produkty, které s farmářstvím nemají nic společného, což je asi pochopitelné.

Koncem června se ke mně donesla informace o jakémsi skrytém mediálním útoku na vás, potažmo na vámi vedenou hradeckou ČSSD. Útok měl přijít ze strany ODS, přesněji řečeno ze strany hradeckého stomatologa Josefa Kunkely, spřízněné duše Tomáše Blábolila (oba ODS). Údajně si vás lstivě podali přes Městské informační centrum. Slyšel jsem to takhle: Do Služeb města se představitelé ODS navážet nemohou, ředitel této společnosti je v ODS. Totéž prý platí o městském kulturním domě Střelnice, vedeném dalším členem ODS. A tak to schytalo informační centrum... Co mi k tomu řeknete?

S. Mrvka: To, že koaličně opoziční strana potřebuje před volbami prezentovat svoje kritické názory, to vcelku chápu, ovšem tohle bylo docela mimo mísu. Pan doktor je jistě vynikající stomatolog, ale cestovnímu ruchu evidentně nerozumí. Na jeho obranu musím dodat, že pravděpodobně nemá seriózní podklady. Problematiku cestovního ruchu vidí z okna své ordinace a tento pohled je jiný. Já tyhle věci beru naštěstí s nadhledem a těžkou hlavu z nich nemám. Vím, co všechno jsme během posledních tří let v oblasti cestovního ruchu udělali, a vím, co všechno je ještě připraveno. O argumentech pana doktora by diplomat řekl, že o jejich kvalitně lze s úspěchem pochybovat.

Šlo o to, že v infocentru nebylo k dispozici dostatečné množství mapek pro účastníky soukromého zubařského kurzu doktora Kunkely?

S. Mrvka: Pokud jsem jeho vyjádření správně pochopil, tak v podstatě ano.

Co to má společného s cestovním ruchem?

S. Mrvka: (krčí rameny)

Nejde tu náhodou o něco jiného?

S. Mrvka: Mohu se domnívat, že je to součást předvolebního scénáře. Já nikoho pomlouvat nebudu, nemám to zapotřebí. Věřím, že lidi nejsou hloupí a nenechají se opít rohlíkem, byť by k němu byl servírován guláš.

Jak se díváte na lokální politiku ve městě velikosti Jindřichova Hradce?

S. Mrvka: Já jsem přesvědčen o tom, že lokální politika by neměla být ani tak o politických stranách jako spíš o lidech, kteří jsou ochotni pro své město něco udělat. Pro město a lidi, co v něm žijí, nikoliv pro vybranou skupinu obyvatel. Tvrdím, že pravicové a levicové názory zde nejsou podstatné. Podstatné naopak je, aby ve vedení města byli slušní lidé, schopní činů a vzájemné dohody ku prospěchu města.

Město se soudí s firmou Rengl, která v Hradci provozuje výlepové plochy. Proč k tomuto soudnímu sporu vlastně došlo?

S. Mrvka: Firma Rengl dostala na základě rozhodnutí Rady města řádnou výpověď, tedy v naprostém souladu se smlouvou, ale plakáty poté vylepovat nepřestala. My tuto službu chceme z ekonomických důvodů poskytovat sami, a když firma Rengl výpověď nerespektovala, obrátili jsme se na soud. Už se to vleče rok. Jak vidno, stávající právní systém slušné lidi příliš nepodporuje. Je smutné, že ti, kdo zákony dodržují, jsou na tom hůř než ti, co si z nich nic nedělají.

A co je nového s rozhlednou u Děbolína? Už se ví, kolik bude stát?

S. Mrvka: Zatím ne, výběrové řízení totiž ještě neskončilo. V tomto okamžiku mohu říct jen tolik, že máme přiklepnutou dotaci ve výši 85 procent z vysoutěžené ceny. A tu budeme znát do konce července.

Děbolínští by prý před rozhlednou upřednostnili kýženou kanalizaci...

S. Mrvka: Uvedenou dotaci z Regionálního operačního programu dostaneme výhradně na investiční akci v oblasti cestovního ruchu. Přesměrovat, ani odklonit ty peníze nelze. Máme tudíž dvě možnosti – buď si je vzít a postavit za ně turistickou atrakci, nebo je odmítnout.

Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere?

S. Mrvka: Dá se říct. A kanalizace? Sliby plníme. V Radouňce už kanalizace je, v Buku se buduje letos a Děbolín přijde na řadu následně. Projektová dokumentace je v podstatě před dokončením.

Moje poslední otázka asi není úplně na starostu, ale zeptám se... Jedna lékárnice nás koncem června upozornila na to, že Služby města provádí plošný roundopový postřik městských travnatých ploch. Roundop samozřejmě neničí jen plevel, likviduje veškerou trávu a navíc může vážně ohrozit zdraví zvířat, která se takto „ošetřenou“ travou pohybují. Kočky, psy... Víte o této činnosti městské firmy?

S. Mrvka: Postřik Roundopem je součástí každoroční údržby chodníků a já si nedovedu představit, že by někdo používal chemický prostředek, který není řádně schválen. A o tom, že se provádí plošný roundopový postřik trávníků, o tom informace nemám.

- Svatopluk Doseděl -