Starosta Strmilova: Větrné elektrárny? Názorová neshoda zde pořád přetrvává.

Společnost Jipocar Power plánuje u Strmilova výstavbu několika větrných elektráren. Letos v květnu jste řekl, že rozhodnutí Strmilova lze očekávat během letošního podzimu. Jak to tedy vypadá?

M. Novák: Názorová neshoda zde pořád přetrvává. Na základě občanské petice, iniciované odpůrci záměru, vyhlásilo zastupitelstvo referendum, které se uskuteční 17. listopadu. Jeho výsledek předjímat nechci, ale akceptovat ho každopádně budeme a naše rozhodnutí o spolupráci se společností Jipocar Power mu bude odpovídat.

Na jarním veřejném projednávání, kde se záležitost probírala, prý vyšlo najevo, že většina místních lidí neměla o plánech radnice tušení. A to přesto, že město už jednu smlouvu o větrných elektrárnách poměrně nedávno uzavřelo, se společností Meridian. Skutečně jste konali v utajení?

M. Novák: Z našeho pohledu zcela určitě ne. Smlouvu se společností Meridian jsme řešili déle než rok a zástupci této firmy zde byli projekt osobně prezentovat. O nějakém utajování tedy nemůže být ani řeč, a to ani v případě jednání se společností Jipocar Power.

Pokud vím, zastupitelé jsou v této věci jednotní a pro případnou budoucí spolupráci s firmou Jipocar Power zvedli ruku všichni.

M. Novák: Ano, všichni hlasovali pro.

Kolik větrníků by mělo u Strmilova stát?

M. Novák: S firmou Meridian máme podepsánu smlouvu o třech. V lokalitě nad Českou Olešnou. Co se týče Jipocaru Power, tak zde teprve probíhá vytypovávání vhodných území. Firma, která chce větrníky budovat a provozovat, potřebuje nejprve uzavřít smlouvu s obcí, pak přijdou na řadu větrné zkoušky, posouzení dopadu na životní prostředí a další procesní věci, jejichž cena se pohybuje v řádu milionů korun. Proto teď Jipocar Power logicky jedná nejdřív s námi. Aby firma měla smluvně zajištěno, že když tyto primární peníze investuje, my jí, jak se říká, necukneme.

Větrné elektrárny v krajině moc parády nedělají, ale estetickou stránku věci by měla vyvážit finanční kompenzace od jejich provozovatele.

M. Novák: Přesně tak. Výše kompenzace, která by šla do městského rozpočtu, by ovšem závisela na výkonu elektrárny. O použití těchto peněz by rozhodovalo zastupitelstvo.

Lze odhadnout, kolik peněz by to ročně mohlo být?

M. Novák: Pokud by zde vzniklo dejme tomu šest větrných elektráren, jednalo by se zhruba o pět až šest milionů korun ročně. Plus jednorázová kompenzace ve výši milion korun za jeden větrník.

Oponenti záměru namítají, že kompenzace dělá asi 3.000 korun na obyvatele za rok, a to je prý málo.

M. Novák: To je diskutabilní. Částka 3.000 korun ročně na hlavu, investovaná například do kanalizace, ušetří místním lidem ročně až 50.000 korun. Rozumným hospodařením se dají i 3.000 korun smysluplně využít.

Na sociálních sítích se před časem objevily falešné vizualizace, jež asi měly lidi poplašit. Jednatel Jipocaru už se proti nim ohradil, co na to říkáte vy?

M. Novák: Na sociálních sítích už se vyskytlo hodně nesmyslů a já proto tenhle informační zdroj přestal sledovat. Amatérské odstrašující fotky, to fakt bylo přes čáru. Zcestné aktivity odpůrců záměru se snažím přecházet.

Sdružení místních občanů, dožadujících se toho, aby rozhodování vedení města bylo v této věci zodpovědné, poslalo strmilovským zastupitelům otevřený dopis. Berete ho v potaz?

M. Novák: Ano, dopisem jsme se zabývali na zastupitelstvu. Stejně jako každým oficiálním materiálem. A náš názor je, že zodpovědně postupujeme. Smlouvu s firmou Meridian jsme probírali několikrát, konzultovali jsme ji s právním zástupcem… Žádná unáhlená rozhodnutí nečiníme. A opakuji, že v této věci je zastupitelstvo jednotné.

Evropská unie členské země k podpoře výstavby větrných elektráren přímo zavazuje?

M. Novák: Ono je to obráceně. K této podpoře se zavázala Česká republika.

Měl by tedy negativní výsledek referenda nějakou váhu?

M. Novák: Pro nás je výsledek referenda zavazující, a pokud by byl negativní, smlouvu se společností Meridian bychom museli vypovědět. A v budoucnu by se pak mohlo stát, že bude-li ve státním zájmu větrné elektrárny zde postavit, větrníky tu stát budou, ale my už budeme bez kompenzací. Pro nás nezávazná smlouva, jež je v podstatě jakousi garancí našeho nároku na kompenzace, už bude totiž zrušena. Připomínám, že příští rok se změní legislativa a takovéto stavby dostanou charakter staveb ve veřejném zájmu a vliv měst a obcí na jejich budování se tím pádem výrazně zmenší, pokud vůbec nějaký zůstane. A o kompenzacích bude nejspíš platit totéž.

- Svatopluk Doseděl -