Tajemník MěÚ J. Hradec Karel Přibyl: Věřím, že přístup investora k okolí bude citlivý.

V rámci budování sídliště Pod Kasárny koncem 70. let minulého století vznikla v centru klidné rezidenční lokality i prodejna smíšeného zboží, z níž se časem stala restaurace. A právě budoucnost tohoto přízemního objektu budí obavy místních obyvatel. Tito mají strach z toho, že v případě uskutečnění záměru nového majitele o svůj dosavadní klid přijdou. Jsou jejich obavy oprávněné?

K. Přibyl: Na tohle si teď netroufnu odpovědět. Bude záležet na využití onoho objektu. Podle územního plánu města se jedná o budovu občanské vybavenosti sloužící ke komerčním účelům. Prostory zde lze tedy využít jak pro podnikání, tak pro bydlení. Pokud tam budou kanceláře a pár de facto luxusních bytů, důvod k námitkám zřejmě nebude. Jestliže by tam ovšem měla být – když to přeženu – třeba kovárna, bude situace samozřejmě jiná. V nákresech, jež mám k dispozici, toto ovšem nevidím. Na druhou stranu už se stalo, že něco bylo nějak naplánováno, a když to nevyšlo, vlastník svůj původní záměr změnil, ovšem s novým závazným stanoviskem. Takže obavy obyvatel sídliště Pod Kasárny v podstatě chápu.

V písemném vyjádření Rady města z 2. srpna, tedy ve vyjádření k občanské petici, stojí mimo jiného to, že bydlení ve formě bytového domu je v objektech komerční občanské vybavenosti nepřípustné.

K. Přibyl: Nadpoloviční část plochy zde musí sloužit ke komerčním účelům. K podnikání.

Pronájem bytů je koneckonců také podnikatelská aktivita…

K. Přibyl: To je pravda.

Tedy technicky vzato, zřízení nájemních bytů není s územním plánem až tak v rozporu.

K. Přibyl: Dá se říct. Ale jen v případě splnění zmíněné podmínky dodržení menší plochy než je plocha určená k účelům komerčním.

Kladné závazné stanovisko hradeckého odboru výstavby a územního plánování bylo dnešnímu vlastníkovi budovy, společnosti JH Služby, vystaveno 2. dubna 2019, tedy v době, kdy prý tahle společnost objekt ještě nevlastnila a nemohla tudíž předložit příslušnou dokumentaci. Jak se stavební úřad může vyjadřovat k něčemu, co ještě neleží na stole?

K. Přibyl: Vysvětlím… Dotyční občané svou peticí napadli zmíněné závazné stanovisko, ale dále v textu rozebírají záležitosti, týkající se stavebního řízení, které na stole opravdu není a neprobíhá. Závazné stanovisko se týká jen toho, zda je určitý rámcový záměr doložený částečnou projektovou dokumentací v souladu s územním plánem. Ti lidé to berou tak, že investor dostal zelenou a může si dělat, co je mu libo. Takhle to ale není. Jen mu bylo odpovězeno, že plochu komerční občanské vybavenosti lze v souladu s plánovací dokumentací využít. Investor musel doložit částečnou projektovou dokumentaci, kterou musí dokončit v souladu se závazným stanoviskem. Pouze se dopředu zajímal, jak to s tím objektem je, a odpověď dostal. Několikapatrová budova zde dle územního plánu přípustná je.

Jde tedy o chybný výklad obsahu závazného stanoviska?

K. Přibyl: Asi tak. V petici se píše, že není vyřešeno například komunikační napojení, zařízení staveniště atp. Ale tohle všechno je věc stavebního řízení, a toto ještě zahájeno nebylo. Petenti tedy napadají něco, co ještě neexistuje. Navíc píší, že takováto stavba není v souladu s jejich zájmy, jenže stavební úřad se vyjadřoval jen k tomu, zda je věc v souladu s územním plánem z roku 2014.

Signatářům petice vadí už samotné stavební práce, jež mají trvat tři roky. Náklaďáky, hluk, prach… V ohrožení je prý infrastruktura, zeleň i provoz přilehlé školky a hřiště.

K. Přibyl: To je pochopitelné. Stavební aktivita prostředí dočasně naruší, ale jak to udělat jinak? V zástavbě se vždycky staví hůř než na zelené louce a tato stavba jednoduchá nebude. Věřím však, že přístup investora k okolí bude citlivý.

Podle vás a vedoucího odboru výstavby a územního plánování Bohumila Krejčího je tedy všechno v pořádku? Závazné stanovisko bylo vydáno oprávněně a občanská petice byla zbytečná?

K. Přibyl: Když k nám zástupci obyvatel inkriminovaného sídliště přišli, vysvětlili jsme jim, že pokud je učiněn úkon ve správním řízení a někdo k němu má výhrady, musí ten někdo použít právní institut stanovený pro správní řízení. Vydané závazné stanovisko změnit lze, ovšem nikoliv prostřednictvím petice. O přezkoumání závazného stanoviska je možno požádat nadřízený správní orgán, v tomto případě Krajský úřad v Českých Budějovicích. Což ti lidé následně učinili. Krajský úřad už si od nás příslušný spis vyžádal, ale zatím se nevyjádřil. Petice směřující k správnímu úkonu, k němuž je ve Správním řádu stanoven opravný prostředek, je tudíž skutečně v podstatě zbytečná.

Proč ten objekt nekoupilo město a nespojilo jej s mateřskou školou? Hradecké školky jsou plné a rodiče by takové rozšíření jistě uvítali.

K. Přibyl: Nevím o tom, že by město takovouto nabídku dostalo. Pokud by od majitele přišla, zastupitelé by se jí nepochybně zabývali.

Je pravda, že podle územního plánu může být budova, o níž je řeč, vyšší? Jedná se o sídliště rodinných domů v územním plánu jako takové vyznačené a žádná vyšší stavba tu prý nemá co dělat.

K. Přibyl: V územním plánu této lokality jsou barevně vyznačeny různé plochy. Jedna barva je bytová zástavba, pro niž platí nějaké parametry, i výškové. Další barvou je označena občanská vybavenost (hřiště, pozn. red.) a pro tu platí zase parametry jiné. A pak je tady plocha pro komerční občanskou vybavenost (bývalá restaurace, pozn. red.), která má svoje parametry taky. Nástavba na zdejší rodinný dům tedy s územním plánem koliduje, zatímco nástavba na objekt komerční vybavenosti nikoliv. V nedaleké České ulici jsou taky rodinné domky, nad nimiž ční například budova finančního úřadu. To je v podstatě úplně to samé.

Kdo zvýšení budovy bývalé restaurace navrhl?

K. Přibyl: Nepochybně investor. A dokud si nebude počínat v rozporu s územním plánem, město s tím nemůže dělat nic. V rámci územního a stavebního řízení se pak lidé mohou ozvat coby účastníci těchto řízení. Mimochodem, budova sousední školky je jen asi o dva metry nižší, než má být ve finále budova zamýšlená. A výška školky nikomu nevadí.

Jak bylo řečeno, na již odevzdanou petici odpověděla 2. srpna Rada města. Petice však nebyla adresována radním, nýbrž odboru výstavby a územního plánování, orgánu státní správy, který spadá pod krajský úřad, nikoliv pod městský. Proč do toho tedy zasahuje samospráva?

K. Přibyl: Podle petičního zákona to tak musí být. Občanské petice řeší Rada města. Zvláštní bylo, že když zástupci obyvatel sídliště Pod Kasárny přišli 1. července na městský úřad, aby zde svou záležitost projednali, petice už byla odevzdána na podatelně. Postupovali tedy tak nějak obráceně. Nehledě na to, že – jak už jsem řekl před chvílí – petice byla v tu chvíli zbytečná. To, že se poté obrátili na krajský úřad, už procesně správně bylo.

Může krajský úřad vydané závazné stanovisko zrušit?

K. Přibyl: Krajský úřad námitky přezkoumá a v případě jejich větší či menší opodstatněnosti k nim vysloví svůj právní názor a věc vrátí prvoinstančnímu správnímu orgánu, tedy městskému úřadu. My výrok nadřízeného orgánu vezmeme na vědomí a záležitost řešíme dál. Výstup z kraje zatím k dispozici nemáme.

Majitel objektu na sídlišti Pod Kasárny údajně tvrdí, že v jeho bytovém domě na sídlišti Vajgar žádné problémy s nájemníky nejsou, ale lidé ze sídliště Pod Kasárny tomu nevěří. Máte v tomto směru nějaké informace?

K. Přibyl: Jsou tam dva stejné bytové domy vedle sebe a mám dojem, že určité potíže jsou s domem druhým, který patří někomu jinému. Ale podrobnější informace bohužel nemám.

- Svatopluk Doseděl -