Trable s městskou rozhlednou u Děbolína

Rozhledna měla být turistickou atrakcí, která region příjemně obohatí a její architekt Miroslav Hájek se prý o svém projektu svého času vyjádřil v tom smyslu, že tato rozhledna bude mezi ostatními hotovým Mercedesem. Inu, nestalo se. Barva oprýskává, dřevo pod ní černá a o tom, co oko nevidí, lze jen spekulovat.

Na obrazovkách České televize se k věci nedávno vyjádřil místní truhlář Miroslav Ledecký s tím, že chyba byla nejspíš už v projektu, konkrétně v nesprávně navržené barvě. „Materiál, do něhož jsou dřevěné části ukotveny, vyhnije,“ říká a dodává, že do budoucna může hrozit i samovolné odpadnutí. Dle slov hradeckého radního Bohumila Komínka (ČSSD) se viníci nabízí hned dva – projektant nebo dodavatel, respektive subdodavatel – a lze předpokládat, že každý z nich bude tvrdit něco jiného.

Lepší vrabec v hrsti,

nežli holub na střeše?

Dodavatelem stavby je společnost Status, která si ovšem dřevěné prvky a nátěry objednala u firmy jiné. A společnost Status, ve snaze předejít soudnímu sporu, přišla s návrhem finanční satisfakce ve výši 450 tisíc korun, a to i přesto, že svou vinu popírá. Předběžně odhadnuté náklady na opravu však činí zhruba dva a půl milionu a nabídka dodavatelské firmy se proto jevila jako poněkud nedostatečná. Radní nicméně poukazovali na reálnou možnost vleklého soudního sporu a byli v podstatě ochotni nabízenou kompenzaci přijmout. Lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše. Opozičním zastupitelům se však tato varianta řešení ani trochu nezamlouvala. Upozorňovali, že pokud by k uvedené dohodě došlo, město by muselo hledat viníka jinde, což by mohlo trvat, a v případě, že by se toto nakonec vůbec nepodařilo, zůstaly by ve hře mínusové dva miliony korun a u soudu by případ stejně skončil. Vyloučit prý nelze ani možnost, že by město pro tyto peníze nakonec sáhlo do své kasy, potažmo tedy do kapes daňových poplatníků.

Projektant ani dodavatel

svoji vinnu nepřiznávají

„Řešili jsme, zda přijmout mimosoudní dohodu a finanční satisfakci ve výši 450 tisíc korun, nebo uplatnit smluvní bankovní záruku a dál pokračovat soudní cestou,“ sdělil v závěru minulého měsíce hradecký místostarosta Radim Staněk (ODS) a dodal, že spor by město zřejmě vedlo jak s projektantem, tak s dodavatelem díla, neboť vinu nechce přiznat žádný z nich. Staněk dále připomněl, že objektivně je třeba vzít v potaz fakt, že oněch čtrnáct milionů, za něž byla rozhledna postavena, nebylo kompletně výdajem města. „Velkou část investice pokryla dotace, tuším, že se jednalo o 80 procent z celkové částky,“ uvedl, ale zdůraznil, že tato skutečnost rozhodně není důvodem toho, aby nad tím město velkoryse mávlo rukou.

Nabízí se i otázka, proč firma, která si je jista svou nevinou, nabízí klientovi mimosoudní vyrovnání. Byť s podmínkou příslibu, že klient už po ní v budoucnu žádné náhrady chtít nebude. Místostarosta Staněk na to má svůj názor: „Předně… Výsledek soudního procesu nikdy nelze dopředu odhadnout, ne na sto procent. A uplatnění bankovní záruky? To zase na firmu nevrhá dobré světlo, je to špatná reklama. Mimosoudní kompenzace je pro ni nejspíš přijatelnější. Špatná reklama se nekoná a riziko z jejich pohledu nečekaně nepříznivého verdiktu soudu odpadá taky.“

Patová situace

a časový pres

Záležitost byla na programu posledního loňského zasedání zastupitelů, ale neprošel ani návrh na akceptování nabízené dohody, ani návrh na využití bankovní záruky. „Mezi 27 zastupiteli se totiž nenašlo potřebných 14, kteří by jednu z těchto možností odsouhlasili,“ sdělil koncem ledna Staněk a navázal: „Důležité je nyní nicméně to, jak dopadne hlasování zastupitelů ve středu 30. ledna, kdy už nějaké rozhodnutí padnout musí. Tlačí nás totiž čas.“

Posudek hovoří jasně

a zastupitelé rozhodují

A na slova místostarosty Staňka došlo, protože zastupitelé 30. ledna skutečně rozhodli. Jak? A proč? Staněk vysvětluje: „Několik hodin před zasedáním jsme obdrželi další, městem vyžádaný znalecký posudek, který jasně říká, že za stav rozhledny nese odpovědnost jak dodavatelská firma, tak projektant. Zastupitelstvo se proto usneslo na tom, že na dohodu navrhovanou společností Status nepřistoupí, bude požadovat uplatnění smluvní bankovní záruky ve výši půl milionu korun a následně by měly být zahájeny příslušné právní kroky vůči společnosti Status i projektantovi. Závěrem bych rád dodal, že uváděná částka dva a půl milionu korun na opravu rozhledny je opravdu jen částka předpokládaná. Konečná vysoutěžená cena opravy může být tedy nižší.“

- Svatopluk Doseděl -