01.03.2024
„Filmaři dělají práci pro lidi, a když lidi na jejich filmy nechodí, je ta práce marná, ať už...
07.02.2024
J. Hradec – Čtyřiatřicetiletý sociopat, nezřídka verbálně i fyzicky napadající svou bývalou...
07.02.2024
J. Hradec – Do vestibulu vlakového nádraží se před prosincovým marastem ukryla dvojice místních,...
Publikováno: 01.05.2022
Válka na Ukrajině produkuje masivní uprchlickou vlnu, kterou lze bez přehánění nazvat krizí. V televizi denně vídáme nekončící příval zejména žen s dětmi, jež svou rozbíjenou domovinu kvapem opouští a prchají do bezpečí sousedních zemí. A tam samozřejmě potřebují dočasné ubytování, což je mnohdy problém. V minulém vydání se k tématu vyjádřilo několik čelních představitelů měst a obcí v regionu a své sdělila i tisková mluvčí Městského úřadu Jindřichův Hradec Eliška Čermáková, bohužel jen v mantinelech uzávěrkové časové a prostorové tísně.
„Vlna solidarity a ochota pomoci nám dělá radost,“ napsala E. Čermáková během uzávěrky březnového vydání s tím, že důležitá je koordinace kroků a nastavení mechanismů. „Na webu www.kraj-jihocesky.cz najdete, jak můžete pomoci a co dělat, pokud nabízíte nebo hledáte ubytování pro uprchlíky. Město Jindřichův Hradec s Jihočeským krajem úzce spolupracuje a v případě potřeby jsme připraveni konkrétně pomoci. Rada města, která zasedala 28. února, souhlasila s poskytnutím finančního daru Ukrajině ve výši 250.000 korun, ale poskytnutí tohoto daru musí ještě schválit zastupitelstvo, jež se mimořádně sejde v pondělí 7. března.“ Koncem minulého měsíce jsme se na hradeckou tiskovou mluvčí obrátili znovu a požádali ji o několik aktuálních informací.
Finanční dar 250.000 korun zastupitelé schválili?
E. Čermáková: Zastupitelé na svém mimořádném jednání 7. března finanční dar pro Ukrajinu ve výši 250.000 korun schválili. Peníze město poskytlo prostřednictvím Velvyslanectví Ukrajiny v Praze na jím zřízený účet. Zastupitelé současně schválili ukončení partnerství mezi městy Jindřichův Hradec a Krasnoufimsk.
Kolik uprchlíků z Ukrajiny v Hradci aktuálně je?
E. Čermáková: Podle statistik, které město dostává, je zde zhruba 250 až 300 lidí (28. 3., pozn. red.)
S jakým celkovým počtem Hradec počítá, respektive kolik lidí může zvládnout?
E. Čermáková: Na základě kvót, stanovených Jihočeským krajem, bylo rozhodnuto, že město Jindřichův Hradec musí mít pro uprchlíky připraveno 290 míst (celý Jihočeský kraj musí mít míst 8.800). Do tohoto čísla se započítávají ubytovaní v městských objektech, v penzionech a v hotelech. Naopak sem nepatří lidé ubytovaní v soukromí a v objektech nemocnice či státu.
Jsou využity městské prostory, které se z laického pohledu nabízí? Bytový dům v Nežárecké ulici, koleje vysoké školy ve Švecových kasárnách, bytový dům u cihelny…
E. Čermáková: Na vysokoškolských kolejích už uprchlíci ubytováni jsou. A připraveno pro ně máme i další bydlení. V ubytovně Slovanu, v penzionu Obora, vyčleněno je několik městských bytů a počítáme s využitím spolkových domů a v krajním případě i tělocvičen. Dům v Nežárecké ulici není možno použít ani k nouzovému bydlení. Je ve špatném technickém stavu a v současné době je odpojen od inženýrských sítí. Naopak bytový dům u cihelny (u kruhového objezdu u Alberta) bychom rádi pro tyto účely připravili. Je v něm šest poměrně velkých bytů a v současné době tu zajišťujeme opětovné zapojení sítí a odložení demoličního záměru. Některé ze zmíněných prostor je ale třeba dovybavit základním nábytkem, spotřebiči a nádobím. Proto město uspořádalo materiální sbírku a také finanční sbírku Na pomoc Ukrajincům v Jindřichově Hradci. Pro tento účel byl zřízen transparentní účet číslo 6286486399/0800. Peníze ze sbírky budou použity na nákup vybavení ubytování uprchlíků, případně dalších věcí, které s jejich pobytem v našem městě souvisí.
Zaznamenal jsem informaci, že by tito lidé měli být ubytováni i v budově léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) v ulici Italských legií. Je to pravda?
E. Čermáková: Budova bývalé LDN je majetkem Nemocnice Jindřichův Hradec a ano, nemocnice objekt určený k demolici připravila za pomoci dobrovolníků pro dočasné ubytování uprchlíků. První už tam bydlí.
Může město provozovatelům soukromých ubytovacích zařízení ubytování uprchlíků nařídit? Třeba i na úkor standardních hostů?
E. Čermáková: Město nemůže a nebude soukromým ubytovacím zařízením nařizovat, koho mají ubytovat a koho ne, záleží jen na jejich možnostech.
Existuje názor, že po pominutí důvodu útěku až 80 % uprchlíků zůstává. Jste připraveni i na takový scénář?
E. Čermáková: Těžko odhadnout, zda se uprchlíci vrátí domů nebo ne. Záleží na délce trvání konfliktu a na tom, jestli se vůbec budou mít kam vrátit. Část jich tady zůstane natrvalo určitě. Proto je naším záměrem pomoci ukrajinským občanům (po záchranné fázi) s co nejrychlejší adaptací v novém prostředí, s nalezením práce a se začleněním dětí do vzdělávacího systému.
- Svatopluk Doseděl -