Úřední obstrukce? Arogance moci? Nebo jen svědomitý úředník města?

Rodina Miloše Krátkého z Horních Němčic je s vámi v dlouhodobém sporu. Působíte jim prý zbytečné potíže, a to zcela záměrně a s určitým cílem. Můžete se k tomu vyjádřit?

J. Müller: S rodinou Krátkých nejsem v žádném sporu. Bohužel pan Krátký se opakovaně dopouštěl porušení zákonů. Prvním případem, kdy jsem se s panem Krátkým setkal, bylo, když z pistole zastřelil psa sousedům, a to na neoploceném pozemku uprostřed obce. Přestupek nám postoupila Policie ČR. Dále pan Krátký opakovaně nedodržoval ustanovení zákona o lesích. Věc nám oznamoval odborný lesní hospodář. Řízení o pokutách podle zákona o lesích vedl pracovník našeho odboru, který jako oprávněná úřední osoba má v pracovní náplni státní správu lesů. Pan Krátký je ve sporu s mnoha osobami a svá podání rozesílá i našemu úřadu. Tyto stížnosti zatím byly neopodstatněné. Ke stejnému závěru dospěla například i inspekce životního prostředí.

O inkriminovaný pozemek údajně měla zájem agrární společnost Stagra Studená, vlastník majoritního množství lokálních pozemků. Máte v tomto směru nějaké informace?

J. Müller: Jedná se o věc, o které nemám sebemenší informace.

Spory mezi vámi a rodinou Krátkých prý začaly, když pan Krátký začal obhospodařovat lesy po zesnulém tchánovi. Hned zpočátku od vás prý dostali nesmyslné pokuty za špatné lesní hospodaření. V čem jejich prohřešky spočívaly? A proč hned zkraje ta přísnost?

J. Müller: Odkazuji se na první odpověď. K výši pokut dodávám, že horní hranice pokut podle zákona o lesích je až milion korun. Panu Krátkému byla vždy uložena pokuta při spodní hranici.

Pan Krátký má údajně zjištěno, že mnozí lidé, které osobně zná, a kteří vykonávají de facto stejnou činnost jako on a vykonávají ji úplně stejným způsobem, potíže s odborem životního prostředí nemají. Spadají ovšem pod jiný úřad. Buď pod Městský úřad Jindřichův Hradec, nebo pod Magistrát města Jihlava. Můžete to vysvětlit?

J. Müller: Porušení zákona musí každý úřad řešit stejně.

Na statek Krátkých prý neustále posíláte různé kontroly. Například kvůli kvalitě oplocení daňčí pastviny. Můžete popřít, že se jedná o tzv. úřednickou (s prominutím) buzeraci?

J. Müller: Pan Krátký má oplocení farmového chovu zvířat v havarijním stavu. Toto oplocení nezaručuje, že odtud chovaná zvířata neuniknou, o tom se můžete v rámci objektivnosti sám přesvědčit.

Proč nikdy neprovedete inspekci jejich oplocení osobně?

J. Müller: Provádění kontrol upravuje zákon o kontrole. Kontrolu vykonává pověřený pracovník a jeho nadřízený pak řeší námitky ke kontrolnímu protokolu.

Poměrně nedávná kontrola z krajské veterinární správy měla na váš popud prověřit, zda na farmě nedochází k týrání zvířat. Jak tato kontrola dopadla?

J. Müller: Podnět krajské veterinární správě nebyl na týrání zvířat, ale na zhodnocení zda je chov zvířat dostatečně zabezpečen proti úniku.

Rozbité ploty (i ty již opravené) mají mnohdy na svědomí přemnožená divoká prasata, žijící na sousedních pozemcích společnosti Stagra. Prasata ploty rozebírají, lezou na pastviny Krátkých a dalších drobných zemědělců, tyto rozrývají a tím poškozují. Proč neberete tento fakt v potaz?

J. Müller: Toto tvrzení považuji za absurdní. Žádné zvíře zbytečně nevydává energii, když si potravu může najít lehčím způsobem než rozebráním plotu.

Pan Krátký, jeho kolegové z oboru i soudní znalec prý váš přístup vnímají jako podjatý a cítí v tom jakýsi váš osobní zájem. Můžete to popřít?

J. Müller: Vůči panu Krátkému nemám žádný osobní zájem. Bohužel, pan Krátký se v minulosti opakovaně dopustil, jak výše uvedeno, porušení zákona a já jako úředník musím došlé podněty řešit.

V srpnu minulého roku prošel statek Krátkých velkou kontrolou, která nic závadného neodhalila. Ale vy prý Krátkým přesto vytýkáte pořád to samé. V srpnu je oficiálně vše v pořádku a o pár měsíců později, po dalším zlepšení, už zase ne? Co si o tom myslet?

J. Müller: O žádné kontrole v roce 2017 nemám informace. Opakovaně uvádím, že oplocení farmového chovu pana Krátkého je v havarijním stavu.

Jak byste se vyjádřil k tvrzení, že Krátkým chcete jejich farmaření znechutit do té míry, že ho nakonec zanechají a vyklidí prostor společnosti Stagra na jejímž prospěchu jste nějak osobně zainteresován?

J. Müller: Takovéto hlouposti se nedají ani komentovat.

Vlastníte prý ne zcela zlegalizovanou chatu v ochranném vodním pásmu (k. ú. Klatovec) a stavíte tam různé černé stavby. Můžete to objasnit?

J. Müller: Moje chata, která se nachází v územní působnosti ORP Telč byla na podnět podobných pomstychtivých lidí několikrát kontrolována a nebylo zjištěno žádné porušení zákona. Chata zde stojí od roku 1949.

Pozoruhodné je, že v obdobném sporu s vámi jsou i jiní lidé z regionu. Například Jiří Vrátil ze Studené, který pracuje v oblasti rybářství a rybníkářství. Vlastní rybníky jak na Dačicku, tak na Jindřichohradecku a může proto snadno srovnávat. Co hradecký úřad bez problémů schválí, na úřadu dačickém neprojde, přesněji řečeno, neprojde to přes vás. Okomentujete to?

J. Müller: Jestliže náš úřad vyžaduje plnění zákonů, považuji to naopak za pozitivní. Například povolení k nakládání s vodami na rybnících nařizuje zákon, ne úředník. Ten, kdo na rybnících hospodaří, musí mít platné povolení k nakládání s vodami a je povinen toto povolení dodržovat. To platí i v Jindřichově Hradci.

(sd)