07.07.2023
Třeboň – Jednačtyřicetiletý muž z Jindřichova Hradce nezvládl konzumaci alkoholu. V úterý 2. května...
01.07.2023
Letní sezóna se blíží a Žurnál se proto zajímal, co během ní občany a návštěvníky Jindřichova...
01.07.2023
Město Jindřichův Hradec poskytne z Nadačního fondu pro rozvoj města celkem 150.000 korun na...
Publikováno: 05.06.2020
Veslařský klub Vajgar patří k Jindřichovu Hradci stejně neodmyslitelně jako stejnojmenný rybník a jeho letitá úspěšná činnost je nezpochybnitelná. První publikovanou zmínku o organizovaném veslování v Jindřichově Hradci lze dohledat v archivních podkladech z roku 1876 a lze se tudíž oprávněně domnívat, že klub je velmi pravděpodobně nejstarším veslařským klubem v republice. V roce 2000 se klub odpoutal od TJ Slovan a začal pracovat jako subjekt zcela samostatný. Jeho zázemí se nachází u nábřeží rybníku Vajgar pod parkovištěm u podniku Jitřenka a členská základna je vpravdě záviděníhodná. Aktuální informace poskytl Žurnálu Radim Staněk, který je jedním z klubových trenérů.
Členská základna klubu je početná, kolik vás vlastně je?
R. Staněk: Aktivních členů je zhruba sto. Plus veslaři, kteří odjedou třeba jen jeden nebo dva závody ročně. V našich řadách jsou pochopitelně jak kluci, tak holky, poměr je zhruba půl na půl. A stávající věkové rozmezí je od desíti do dvaceti pěti let.
A kolik má klub trenérů?
R. Staněk: Jsme tři. Martin Jedlička, Míla Navrátil a já.
Z Veslařského klubu Vajgar vzešel i úspěšný skifař Václav Chalupa…
R. Staněk: Ano. Vašek je opravdu velká hvězda a jeho jméno je v tomto sportu skutečným pojmem. Musím však připomenout ještě Davida Jirku, který rovněž pochází z našeho klubu a je držitelem stříbrné medaile z Olympijských her v Aténách a stříbrné medaile z Mistrovství světa v Miláně. Pravdou ale je, že Vašek má těch medailí víc. Nehledě na to, že od roku 1989 do roku 2009 nikdy nechyběl ve finále na světových regatách a účastnil se i šesti Olympiád v řadě. To vše z něj dělá světovou veslařskou legendu.
Je jeho proslulost pro klub přínosná?
R. Staněk: Určitě ano. Velmi přínosná je například naše spolupráce při pořádání každoročního Chalupa Cupu, což je akce, která se během bezmála tří dekád dostala do širokého povědomí veřejnosti a náš klub samozřejmě pozitivně zviditelňuje. Václav Chalupa je kvalitní značka. Klubu i městu dělá Vašek dobré jméno a my jsme na něj moc hrdí.
Letošní 28. ročník se má uskutečnit 15. srpna. Není kvůli pandemii v ohrožení?
R. Staněk: Všichni doufáme, že v ohrožení není, a v tuto chvíli (21. dubna, pozn. red.) se zdá, že by to mohlo dobře dopadnout. Na druhou stranu, situace kolem pandemie se neustále vyvíjí a s naprostou jistotou proto nemůžeme říct nic. Jsme nicméně optimisté.
Nechci malovat čerta na zeď, ale co když to nevyjde? Je odložení závodů velký problém?
R. Staněk: Problém ano, velký ne. Museli bychom vyřešit vrácení nějakých dotací, ale žádná finanční ani organizační katastrofa by to nebyla. Koneckonců, když může být kvůli pandemii odročena Olympiáda, proč bychom nezvládli odročit Chalupa Cup, že ano? Ale toho čerta na zeď fakt malovat nebudeme. Času je ještě poměrně dost.
Podepsala se nějak pandemie na činnosti klubu?
R. Staněk: Nijak zásadně. Bez loděnice jsme byli v podstatě jen měsíc, kdy bylo její užívání rozhodnutím vlády zakázáno. Řešili jsme to individuálními plány a v případě starších členů pak domácí přípravou na našich a zapůjčených veslařských trenažérech. Díky charakteru tohoto sportu už ale pár týdnů fungujeme v režimu takřka normálním. Pochopitelně za velice přísných podmínek a opatření. Vše se desinfikuje, trénujeme po skupinách, na lodi mohou být maximálně dva veslaři atp. Disciplíny, jež vyžadují vícečlennou posádku, trénovat bohužel nemůžeme. Takže, jak říkám, fungujeme, ale někdy je to organizačně dost náročné.
Roušky veslaři používají?
R. Staněk: Při tréninku ne. Veslovat a dýchat přitom přes roušku, to by asi nešlo. Nehledě na to, že kdyby veslař skončil ve vodě, byla by pro něj rouška na obličeji vyloženě nebezpečná.
Lze říci, že si každoročně připisujete výrazné úspěchy?
R. Staněk: Zajímavé úspěchy zaznamenáváme skutečně každý rok, ale tři roky poslední byly v tomto ohledu opravdu výjimečné. Veslařský klub Vajgar zkrátka zažívá své nejlepší sezóny. Z hlediska úspěchů na závodech i z hlediska velikosti členské základny. Například v roce 2019 jsme obsadili první místo v Poháru družstev v kategorii mladších žákyň. Mimochodem, v roce 2018 nám toto zlato uteklo jen o pár bodů. Máme spoustu mistrů republiky, měli jsme juniorské reprezentanty na Mistrovství světa v Tokiu, na Mistrovství Evropy v Essenu… Ano, je to neskutečné.
Co by vás mělo čekat letos?
R. Staněk: Týden po již zmíněném Chalupa Cupu je naplánována Třeboňská regata, tedy závod v rámci Jihočeského poháru, rádi bychom se účastnili závodů v Hodoníně a ve druhé polovině září by mělo proběhnout Mistrovství České republiky v kategorii žáci, kde chybět taky nehodláme. Červnové kvalifikační Mistrovství oblasti Vltava bude bohužel s největší pravděpodobností přeloženo, avšak s případným novým termínem v tuto chvíli obeznámen nejsem.
Členskou základnu si pochvalujete. Znamená to, že nové členy už nepřijímáte?
R. Staněk: Máme sice plný stav, ale přesto nikoho neodmítneme. Nikoho ve výše uvedeném věkovém rozmezí, pochopitelně. Potenciální nováčky však hned zkraje narovinu seznámíme s tím, že se jedná o velmi fyzicky náročný sport, starší ročníky že mají až šest tréninků týdně a tréninky všeobecně nejsou žádné „leháro“. A protože náš sportovní areál vyžaduje určitou péči, je třeba počítat i s přiměřenou brigádnickou činností. Nechceme tím vším zájemce odradit, ale je nezbytné, aby věděli, do čeho jdou.
Členské příspěvky na chod klubu jistě nestačí. Máte sponzory?
R. Staněk: Bez sponzorů by to určitě nešlo. Naším generálním sponzorem je společnost Agro Leasing, dále nás podporuje město Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a celá řada dalších. Všem touto cestou za jejich podporu velice děkuju. Pravda je, že peněz není nikdy dost, ale jak se praví, kdo si stěžuje, tomu je třeba ubrat.
- Sváťa Doseděl -