Vrchní strážník: Na situaci před 38 lety se odvolávat nelze.

1. Před rekonstrukcí komunikace prý městské policii nevadilo, že zde auta parkují v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích, který určuje, že vozovka musí být průjezdná v šíři šest metrů, ale když byla komunikace znovu otevřena, nalezli motoristé bydlící v panelových domech č. p. 717 – 722 za stěrači svých vozů upozornění, že zákon o pozemních komunikacích porušují. Proč ta změna přístupu?

L. Müller: Majitelé odstavovali svá vozidla zpravidla na pravé straně komunikace blíže ke garážím (směrem od prodejny jízdních kol, pozn. red.). Před vjezdy do garáží a rodinných domků a mezi bloky garáží se stát nedalo a tak někteří řidiči nechávali auta i v opačném jízdním pruhu. S postupem doby a s přibývajícími vozidly se průjezd obousměrnou komunikací začal komplikovat, neboť kvůli řadě stojících vozidel, která fakticky zabrala jeden jízdní pruh, musel jeden z proti sobě jedoucích řidičů couvat nebo hledat volné místo, aby druhému řidiči umožnil průjezd. V případě požáru nebo jiné mimořádné situace by to byl vážný problém. U výškových budov je nasazována těžká technika ve větším množství a tak zejména pro tyto případy je potřeba mít komunikaci plně průjezdnou. Proto jsme po její rekonstrukci přistoupili k tomu, že jsme řidičům za stěrače jejich vozidel umísťovali upozornění s informací, že další stání na této komunikaci již nebude možno tolerovat.

2. Ladislav Landkamer: Před rekonstrukcí komunikace jsme zde všichni parkovali bez problémů. S jejím koncem však problémy nastaly. Po 38 letech. Strážníci nám nejdřív dávali za stěrače lístky s oznámením, že tím, jak tu parkujeme, nedodržujeme předepsaných šest metrů na obousměrný průjezd a začátkem roku nám na auta začali montovat botičky za 200 korun.

L. Müller: Víme, že nabídka parkovacích míst v docházkové vzdálenosti od bydliště je omezená a volná místa se musí hledat, ale ochrana života, zdraví a majetku má i v tomto případě jasnou přednost. Proto jsme řidiče v dostatečném předstihu informovali o nesprávném parkování (od 5. prosince 2020) s tím, že první pokuta zde byla uložena až 11. ledna tohoto roku. Zatímco před 38 lety měla rodina v průměru jedno vozidlo, v současné době je to mnohdy o dvou i třech autech, a to nezapočítávám firemní vozidla, která na sídlištích parkují také. Na situaci před 38 lety se proto odvolávat nelze.

3. Ladislav Landkamer: Pokuty dostávají jen ti, co parkují v úseku čerstvě zrekonstruovaném. Ti, co týmž způsobem parkují dál za telekomunikační budovou, pokutováni nejsou. Proč?

L. Müller: Dopravní situaci v horní části této komunikace jsme v roce 2019 zmapovali a v lednu 2020 jsme předložili návrh na zlepšení situace vybudováním nových parkovacích míst u 3. mateřské školy. To, že i v jiných lokacích Hradce stojí vozidla v rozporu s pravidly silničního provozu, je fakt, ale není v našich silách zajistit trvalý a intenzivní dohled ve všech částech města. Dále je třeba vzít v potaz, že úkolem městské policie není řešit pouze dopravu, má především dohlížet na dodržování veřejného pořádku. K bodu číslo 3 mám silné výhrady. Je zavádějící, nepřesný a otevírá Pandořinu skříňku. I za telekomunikační budovou jsou plochy, kde provádíme dohled ve stejném rozsahu jako v úseku rekonstruovaném.

(sd)