09.05.2023
Třeboň – První březnový den začal pátráním po 46leté ženě z Prasetína, která během svého pobytu v...
01.05.2023
I v březnovém Žurnálu jsme se obsáhle věnovali problematice společnosti Jindřichohradecké místní...
01.05.2023
Ve středu 22. února se v sále jindřichohradeckého Kulturního domu Střelnice uskutečnilo 5. zasedání...
Publikováno: 05.12.2019
O komentář k dění kolem hradeckého hokeje (viz předchozí článek) jsme požádali městského zastupitele Tomeše Vytisku (KSČM), který svůj kritický pohled na současný stav věcí nijak netají a v této souvislosti tepe i do města Jindřichův Hradec a jeho společnosti Služby města JH, jež má místní sportoviště pod palcem.
Potřebuje hradecký hokej změnu?
T. Vytiska: Samozřejmě, že ji potřebuje. Především by bylo záhodno, aby zde byl jenom jeden hokejový klub. V tuto chvíli jsou tady dva konkurenti, kteří nejsou schopni se domluvit. HC Vajgar a SLH Střelci.
V čem vidíte problémy?
T. Vytiska: Nedávno jsem se například obrátil na městské zastupitelstvo s dotazem, co je pravdy na tom, že v hodinách, které si pro sebe na zimním stadionu vymezil mládežnický Spolek ledního hokeje Střelci, je na ledě někdo jiný. Proč si Střelci zabrali led pro svůj dorost, když ve skutečnosti žádný dorostový tým nemají? Mají tuším všehovšudy osm hráčů. Led tedy pro sebe zjevně nepotřebují, ale přitom si „ledové hodiny“ berou. Na zastupitelstvu jsem se zajímal o to, co se s tím bude dít, odpovědi jsem se však nedočkal. Tvrdím, že když město tuto činnost dotuje, nemělo by připustit, aby si hodiny na ledu nárokoval někdo, kdo je nepotřebuje, to zaprvé. A zadruhé by nemělo připustit, aby v hodinách, jež si pro sebe vymezil hradecký klub, bruslil někdo odjinud. To zavání přepronájmem. Pokud vím, dělo se tak nejen letos, nýbrž i v roce minulém. Letos ještě šlo dát dohromady příslušné doklady a nějak to vyřešit, ale vloni? To už ne. Loňský rok je účetně dávno uzavřen.
Zmínil jste, že optimální by byl jeden klub… Je to reálné?
T. Vytiska: Domnívám se, že v tuto chvíli ne. Věc už se posunula do nevěcné roviny, a to dohodě nenahrává. Střelci chtějí něco, na co nemají nárok, a město jim z nějakého důvodu vychází vstříc. Nabízí se, že jsou zde nějaké osobní vazby. Chtěl bych, aby v tom byl nastolen pořádek.
Člen hradecké městské sportovní komise Zdeněk Ondřej říká, že rovné podmínky pro místní sportovce, tedy nejen pro hokejisty, by bylo možno nastavit tak, že by kluby měly sportoviště pro svou činnost zdarma. Připadá to v úvahu?
T. Vytiska: Ano. Musela by tomu ale předcházet změna organizační struktury.
Jaká změna?
T. Vytiska: Z městské společnosti Služby města JH, jež sportoviště provozuje, by musela být vyčleněna nezisková organizace, která by sportoviště převzala a klubům je poskytovala zdarma či za částku symbolickou. Coby neziskovka by tak činit mohla. V řadě měst to takhle bez problémů funguje, tak proč by to tak nemohlo fungovat i v Hradci? Nemluvě o tom, že město většinu nájmů sportovišť dotuje, možná dokonce všechny. Jinak řečeno, město platí své společnosti, aby si kluby sportoviště mohly pronajímat. Což je, decentně řečeno, zvláštní. Pro úplnost ještě dodávám, že Služby města JH dostávají od města částku od čtyř do osmi milionů korun ročně. A tady je zakopaný pes.
Můžete to rozvést?
T. Vytiska: Jistě. Město dostane od státu peníze. Podle zákona o rozpočtovém určení daní. A tyto peníze jsou už samozřejmě zdaněny, jsou to přece peníze z vybraných daní. Z těchto peněz dá město formou dotace čtyři až osm milionů na provoz Službám města JH, tato společnost je použije, vytvoří zisk a ten zdaní. Takže určitá část peněz je zdaněna podruhé. Nesmyslně. K čemu taková dotace je? Jen k vytváření umělého zisku a zbytečnému druhému danění. Řešení tu přitom je. Město může tuto dotaci srazit třeba na polovinu, a pokud Služby města JH budou potřebovat na pokrytí svých nákladů další peníze, může jim je dosypat. Klidně formou půjčky. Úrok z ní by Služby města JH navíc mohly uplatnit v účetnictví jako výdajovou položku. Proč město jednorázovým dotováním své společnosti uměle vytváří její zdanitelný zisk? Kvůli tomu, aby tam byla finanční rezerva? Vždyť to na dani stojí miliony, které by se někde jistě daly smysluplně použít. Město mi bohužel na mou interpelaci jiné informace neposkytlo.
Sportovní kluby nejsou plátci DPH, a když tedy například hokejisté dostanou od Služeb města JH, které plátci DPH jsou, fakturu za pronájem stadionu řekněme na 1.000.000 korun, musí zaplatit i 150.000 korun na DPH, aniž by si tyto nemalé peníze mohli někde odečíst. Říkám to správně?
T. Vytiska: Říkáte to přesně. Kdyby jim stadion poskytla nezisková organizace, DPH by platit nemuseli a 150.000 by měli doma. Víte, kolik peněz by mohly snadno ušetřit všechny kluby dohromady? Hodně.
- Svatopluk Doseděl -