08.06.2021
Třeboň – V pátek 21. dubna se na strážníky obrátil taxikář z Jindřichova Hradce s tím, že do...
01.06.2021
Ve vísce Lomy, která je místní částí Člunku, to vře. Důvodem toho varu je vojenská střelnice,...
01.06.2021
V předchozím článku přinášíme shrnující informace o rozruchu kolem vojenské střelnice v Lomech u...
Publikováno: 01.06.2021
V předchozím článku přinášíme shrnující informace o rozruchu kolem vojenské střelnice v Lomech u Kunžaku, které jsou místní částí obce Člunek. Jak bylo řečeno, kauza rozdělila obyvatele vsi na dva tábory. Jedni chtějí letitou střelnici zachovat, druzí, v čele se starostou Zdeňkem Plachým, prosazují její zrušení, jehož hlavním efektem by mělo být zbavení vesnice nežádoucího hluku. Za lidi, kteří nejsou se situací spokojeni, se na redakci Žurnálu obrátila zastupitelka Člunku Simona Palová.
„Střelnice v Lomech funguje cca 60 let a dříve bývala i střelnicí tankovou, tudíž pro občany představovala nesrovnatelně větší zátěž,“ začíná Simona Palová. „Střelnice se nachází v těsné blízkosti Lomů, ale po celou dobu své existence zde fungovala bez problémů a místní lidé si na ni nestěžovali. A to ani poté, co se hradecký vojenský prapor změnil v bojový, a aktivita na střelnici vzrostla.“
Klid v této věci prý trval do zasedání zastupitelů v listopadu 2019, kde starosta Člunku Zdeněk Plachý téma armádní střelnice otevřel. Zastupitelka Palová k tomu říká: „Zpětně vnímám jako obrovskou chybu, že se tehdy ještě důvěřivé zastupitelstvo nechalo vmanévrovat do okamžitého hlasování. Ptala jsem se, jestli existují oficiální stížnosti na provoz střelnice, zda by nebylo vhodné udělat mezi občany dotazníkové šetření a prosila o přizvání zástupců armády. Jenže dle starosty nic z toho nemělo smysl, lidi prý tady střelnici nechtějí.“
Proč střelnici zlikvidovat?
5 starostových argumentů
Starosta Plachý je prý pro zrušení střelnice také a má k tomu následující důvody. (1) Střílí se tu 20 dní v měsíci a hluk střelby obtěžuje rodiny s dětmi, seniory, chalupáře apod. (2) Hlídky na lesních příjezdových cestách brání občanům v přístupu na vlastní pozemky. (3) V době kůrovcové kalamity komplikuje střelnice těžbu dřeva. (4) Vojáci střelbou poškozují obecní dřevo. (5) Armáda zde užívá přibližně 5500 m² obecních pozemků bez jakékoli kompenzace nájemného.
Argumenty přichází
i ze strany oponentů
„Zrušení střelnice jsme odhlasovali pod vlivem polovičatých informací,“ konstatuje S. Palová a pokračuje: „V Člunku dochází k hrubému porušování zákona o obcích, a co se týče stavu a fungování samosprávy, je situace velice vážná. Vnímá to tak i řada okolních obcí a troufám si říct, že problém už dávno přesáhl hranice regionu. Případ střelnice tomu však dává nový rozměr. Její zrušení by totiž mohlo být pro hradeckou posádku likvidační. Jestliže vojáci nebudou mít vlastní střelnici, budou muset dojíždět do Boletic, což by bylo časově i finančně náročné a posádka by mohla být vyhodnocena jako neekonomická. Hrozí tedy, že Jihočeský kraj přijde o jednu z mála posádek, které ještě má. A nesmíme zapomenout ani na to, že posádka zaměstnává cca 680 lidí a její přesun jinam by tudíž znamenal ztrátu i pro Jindřichův Hradec. Takové množství zaměstnanců plus jejich rodiny představují kupní sílu, jež rozhodně není zanedbatelná. A jaké využití by asi měla prázdná kasárna?“
Osobní zájem starosty
a utajované informace?
Důležitým aspektem problému jsou živé spekulace o tom, že o pozemky, na nichž se nachází střelnice a o pozemky v její bezprostřední blízkosti mají zájem starosta obce a skupina lidí kolem něj. A díky dostatečné podpoře spřízněných zastupitelů může prý starosta tyto pozemky snadno převést do soukromého vlastnictví. „Jako jediná obec na Jindřichohradecku nemáme hotový územní plán,“ krčí rameny S. Palová. „Pro rozvoj obce představuje tento fakt velkou komplikaci a lze se domnívat, že nedokončený územní plán a snaha o zrušení střelnice spolu souvisí.“
Zastupitelka Palová dále zmiňuje nedostatečné informování členů zastupitelstva. „Obecním zplnomocněncem je JUDr. Jaroslav Slanina, osobní přítel a advokát starosty, toho času zastupitel Člunku, který nás o vývoji situace informoval opravdu jen sporadicky. Jím poskytované informace byly velmi filtrované a my prozřeli až díky otevřenému dopisu od velitele praporu podplukovníka Zvirinského, jenž byl adresován všem zastupitelům i občanům obce. Z něj jsme jistili, co vše nám bylo zatajeno. Zejména to byly informace o armádních snahách o vyjednávání a urovnání sporu – výrazné omezení střeleb, vybudování protihlukových stěn, nové bezpečností posudky, velmi atraktivní nájemné či kompenzace za uplynulá léta. Zastupitelstvo do dnešního dne nebylo informováno ani o tom, že obec obdržela od armády kompenzaci za poslední tři roky užívání pozemku. Tyto peníze byly přitom obci vyplaceny už v říjnu 2020. Zastupitelům rovněž nebylo sděleno, že došlo k fyzickému navrácení pozemku do rukou obce, a to 28. ledna letošního roku. Vše se děje za zády zastupitelstva a věcí se zabývají výhradně starosta a doktor Slanina. Po zveřejnění zmíněného dopisu starosta sice svolal zastupitelstvo formou videokonference, ale bod týkající se střelnice do programu zařadit odmítl.“
Zastupitelka: Veřejné
projednání je nezbytné
Protože střelnice zasahuje do katastru Kunžaku, vyvinula armáda snahu i o jednání s touto obcí. Zasedání zastupitelstva Kunžaku se konalo 25. března a starosta Člunku svému kolegovi z Kunžaku přislíbil osobní účast, která byla jistě žádoucí. Měl přijít i s doktorem Slaninou, ale ani jeden z nich se prý bez omluvy nedostavil. Kdo naopak přišel, byli zástupci obou komor Parlamentu ČR – senátor Jaroslav Chalupský a poslanec Jan Bartošek. O problému je informován též jihočeský hejtman Martin Kuba. Dle zastupitelky Palové by vedení Člunku mělo zodpovědět řadu dotazů, a to na veřejném zasedání, jehož by se zúčastnili zastupitelé, zástupci armády i občané. A všichni by měli dostat objektivnější informace, na základě nichž by se mohli zodpovědně rozhodovat.
Petice a manipulace?
Informace prý chybí
„Petici, jež v obci koluje, vnímáme jako zcela irelevantní,“ konstatuje S. Palová a navazuje: „Jejím autorem je doktor Slanina, který v ní manipulativně užívá jména některých zastupitelů. Teď, kdy tu panuje obrovský neklid a nejistota, navíc po ukončení sporu s armádou, chce po občanech, aby dodatečně podepsali, že si zrušení střelnice přejí. Členy petičního výboru jsou přitom příbuzní starosty a lidé, kteří od obce získávají lukrativní zakázky. Na okraj dodávám, že posledně uvádění spoluobčané jsou vesměs přistěhovalci, čili svého času mohli zvážit, zda se mají nastěhovat do Lomů s přilehlou střelnicí, nebo raději zvolit vesnici jinou. Realizovat petici v době, kdy občané nemají k dispozici veškeré informace, je nevhodné a nezodpovědné. Petice by měla smysl až po otevřeném jednání všech stran, byť opakovaném.“
Přístup k zákonu o obcích
je v Člunku údajně vlažný
Závěrem zastupitelka Palová upozorňuje, že dodržování zákona o obcích vykazuje v Člunku velké nedostatky. Říká: „Nemáme přístup k zápisům ze zastupitelstva, obec nevyřizuje došlou poštu ani poštu v datové schránce, brání v práci kontrolnímu i finančnímu výboru, nedostane se k nám jediná faktura a absolutně nemáme přehled o hospodaření obce. Hrubou představu o něm si tvoříme pomocí závěrečného účtu. Situace v Člunku dobrá skutečně není. Bude-li mít Žurnál zájem se jí zabývat, budeme rádi. Je třeba, aby vyšlo najevo, že se u nás dějí podivné a protizákonné věci, s nimiž možná dost lidí souhlasí, ale určitě se s nimi neztotožňují všichni. Případ střelnice je dokonalým příkladem.“
- Svatopluk Doseděl -