...další články

Zdeněk Izer exkluzivně pro Žurnál

Už delší dobu jezdíte po republice s úspěšným pořadem Vyndavací, zas tam dací. Rýsuje se nějaký vlastní pořad televizní?

Z. Izer: Ne, nerýsuje. Alespoň o ničem nevím.

Svého času, je to tak deset let, jste měl k našim televizím značné výhrady. O co šlo?

Z. Izer: No jo, televize… Když jsem měl svůj pořad v České televizi, tak brblali, že nejsem dostatečně veřejnoprávní, a spolupráce skončila. Prima mi zpočátku vyhovovala víc, ale pak tam začali příliš rotovat lidi – rybník malej, kaprů hodně – a časem to taky přestalo fungovat. Poslední televize, ve které jsem pravidelně účinkoval, byla TV Pětka, jenže ta asi po půl roce skončila a bylo vymalováno. Práce pro televizi mi ale ani nechybí. Vymýšlení pořád nových scének zabere děsně času, potom se s těmi scénkami musí chodit na schvalovačky, následuje natáčení, makovici má člověk jak pátrací balón… Ne, nestýská se mi.

Hodně jste vidět na internetovém kanálu YouTube, ale to vy jistě neovlivňujete…

Z. Izer: Ne. Někdo odněkud stáhne třeba kus silvestrovského pořadu, pověsí to tam a hotovo.

Když jste to zmínil… Vaše Silvestry s Jožkou Šmukařem působí naprosto spontánním dojmem. Jako mejdan v hospodě. Je natáčení opravdu takto spontánní?

Z. Izer: Ale jo. Funguje to tak, že produkce na natáčení pošle diváky, oni si začnou kapat do strojku a já to do nich pustím. Natáčení se vlastně ani nepřerušuje. Když se později ukáže, že to někde ujelo, ve střižně už to střihnou. Takže se tam fakt moc krotit nemusím.

Lidi od vás drsný fóry očekávají a cenzuru by asi nezkousli.

Z. Izer: Jasně. Je to Silvestr, tam se to hryzne.

Nechal jste se slyšet, že posloucháte všechno kromě techna a dechovky. Ale pořady Jožky Šmukaře jsou na dechovce postaveny. Jak to zvládáte?

Z. Izer: Zakousnu se do klacku a vydržím to do konce. (smích) Fakt je, že dobře zahraná dechovka mi nevadí. A zrovna muzikanti v tom pořadu ji ovládají skvěle. Víte, ono nebude trvat dlouho a dechovka v podstatě zmizí ze světa. Spolu s lidmi, kteří na ní vyrostli a žili s ní. Vždyť dnešní důchodci už vyrůstali na Rolling Stones, Beatles a Olympicu. Ty už dechovka nezajímá.

Nové vtipy na internetu nelovíte. Proč? Protože jsou tam příliš snadno dostupné a tudíž pravděpodobně profláknuté?

Z. Izer: Přesně tak. Vyrukuju s takovým fórem a lidi s kamennými ksichty řeknou: „Jo, dobrý, to jsme četli na netu.“ A právě proto na internet pro vtipy nelezu.

A kde je teda berete?

Z. Izer: Tak různě. Hodně fórů mám od kamarádů. I z branže. Stačí se potkat třeba s Pitkinem a hned mám pár nových. A on zase nafasuje nějaké ode mě. Výměnný obchod.

Jste komik, který vyvolává smích, ještě než otevře pusu. Trénujete to nějak nebo máte prostě takový dar?

Z. Izer: Netrénuju, já byl vždycky třídní kašpar. Na základce i na učňáku. Takže to mám asi v sobě. Líbilo se mi, když se mi lidi tlemili a nakonec jsem se tím začal živit. Pro víc lidí v sále jsem poprvé blbnul na vojně.

Stalo se vám někdy, že jste narazil a lidi se nesmáli?

Z. Izer: Jo, stalo. A nebyl to jen fór, byla to premiéra pořadu, se kterým jsem teď tady. Doma ledacos vypadá, že to bude dobrý, ale dokud to nezkusíte na lidech… Můžete prostě zjistit, že to nefunguje, a celé to musíte překopat. Takže premiéra nic moc, ale už je to dobrý. Vypiloval jsem to a ono si to sedlo. Nezřídka trvá dva, tři měsíce než se pořad ojezdí. Premiéry jsou všeobecně ošemetné.

A když vysypete vtip a nikomu ani necukne koutek?

Z. Izer: Tak to je strašný.

Jak se to řeší?

Z. Izer: Blbě.

Scénky a pořady si píšete sám?

Z. Izer: Jo. A nejlepší pro plodnou tvorbu je nedostatek času. Když agentura řekne, že tehdy a tehdy bude novej pořad, a já vidím, že na jeho přípravu je dost času, tak se kopu do prdele, dokud toho času už moc nezbývá. Pak na to vlítnu a něco vymyslím. Časový pres dělá divy. Když jsem během covidu seděl rok a půl doma na prdeli, tak jsem si maloval, co všechno napíšu, jenže to období bylo tak neinspirativní, že jsem nenapsal nic.

Vaše dlouholetá spolupráce s Šárkou Vaňkovou už skončila?

Z. Izer: Skončila. Vystupovali jsme spolu sedm let, ale jí už se pak do toho nechtělo a se svým chlapem zmizela někam na Slovensko. Zrovna tady, v tomhle divadle, jsme měli moc hezkej zážitek. Nějaké místní stavebniny, které mají i fitness centrum, sponzorovaly Lukáše Osladila. To je takový zvíře, kulturista, obrovskej chlap, pracky jak hovado. A tady na pódiu měl svoji svaloveckou exhibici. Já se Šárkou jsme měli přijít na řadu po něm a během jeho vystoupení jsme čekali za oponou. Převlečení, mikrofony nasazeny. A ten Osladil, na to jaký je to monstrum, dokázal neskutečný věci. Třeba si chytil nohu za kotník a vytáhl si ji k hlavě. A podobně. No a pokaždý, když něco takovýho spáchal, tak Šárka našpulila rtíky a udělala prrrd!!! Parádně zřetelný zvuk uniklých prdů. Akorát si teda zapomněla vypnout mikrofon a tak šlo všechno do repráků. A lidi v sále čuměli. Osladil pak Šárku ani nepozdravil.

Kouzlo nechtěného.

Z. Izer: To teda. To se povedlo.

Jste výborný imitátor. Máte v rejstříku nějaký nový hlas? Nebo nějaký cvičíte?

Z. Izer: Dělám jednu písničku od Davida Kollera a jednu od Franty Nedvěda, jakoby jejich hlasy, ale jinak už se do imitování moc nehrnu.

Jak se vám líbí práce imitátora Petra Jablonského?

Z. Izer: Má to zmáknutý. Super. Ale ze škatulky imitátora se blbě vylejzá. Já jsem to zažil. Po revoluci jsem pořád dělal Klause, Zemana, Havla a další, až jsem se jednou na kšeftě potkal s Helekalem (zpěvák Jiří Helekal, pozn. red.) a on mi povídá: „Nech si to jako přidruženou výrobu. Dělej srandu normální.“ A mě pravdu.

Lidi Jablonský baví i proto, že je, jak se dnes říká, nekorektní. Co říkáte na současnou, mnohdy až zběsilou korektnost? Na gender, LGBT, padesát pohlaví…?

Z. Izer: Já na to seru. To se fakt nedá. Když si vzpomenu na pořad Česká soda... Dneska by neprolezla ani vteřina! Doba je divná. Padesát pohlaví? To je přece úplná pí…ina. Krátce před covidem jsem si říkal: „Ty vole, musí se stát nějakej velkej průser, aby se přestaly řešit hovadiny. Aby se začaly řešit věci podstatný. Ne genderový hajzly.“ A během covidu se podstatný věci řešily, blbosti nikoho nezajímaly. Jenže epidemie opadla, naštěstí, a už to máme zpátky, bohužel.

Zdá se, že lidi už jsou z politiky dost otrávení. Co vy?

Z. Izer: Já taky. Politiky už ani neparoduju. Tuhle někdo napsal, že byl na mým představení a vadilo mu, že jsem si rejpnul do Babiše. Jestli jsem toho člověka nasral, tak mě to těší.

Ve svých vtipech a scénkách si děláte srandu i s policajtů. Nechtěli vám za to někdy zatopit? Třeba dopraváci?

Z. Izer: Žampióni? Né, vůbec! Zrovna nedávno mě zastavily dvě buchty, policajtky, a jedna povídá té druhé: „Jé, je to von!“ A prej, že nemám zaplacenou dálniční známku. Ale ukázalo se, že jim nefachčí ten jejich radar, čtečka nebo co to mají. Holky byly v pohodě.

Je bavič jistá živnost nebo je to někdy taky jízda na hraně?

Z. Izer: A co je jistá živnost? Hrobník. Za covidu to v mojí branži odsrali skoro všichni. Rok a půl doma. Ale zase mám novou podlahu v kuchyni. Před covidem jsem na to neměl čas. Když to potom konečně přešlo, nastávaly i srandovní situace. První kšeft, co jsem měl po covidu, bylo kácení májky na vsi kousek za Prahou. A lidi koukali a divili se, že je tentokrát májka nějak nízká. A hasiči, co ji stavěli: „Ty vole, vždyť nás mohlo bejt pohromadě jenom deset!“ Takže postavili jenom takovou májku, jakou v deseti unesli. Chcípáka. A přijela tam kapela a já, málem v extázi, povídám klávesákovi: „Ty vole, dneska první kšeft!“ A on na to: „Ty vole, my taky! Ale víš, co je nejhorší? Mně se nikam nechtělo.“

Míval jste Cadillac pick-up, ale dnes jste přijel pick-upem Dodge. Proč ta změna?

Z. Izer: Cadillac mě zklamal, mírně řečeno. Na to, že je Cadillac vlajková loď amerického automobilového průmyslu, tak nic moc. Tři sta tisíc najeto a totálně shnilá elektrika. Takže šel z domu a v garáži mám teď „dočku“.

A co ten váš plnovous? Uzrál čas na změnu image, nebo jste začal být línej se holit?

Z. Izer: Bé je správně. Holení mě přestalo bavit. Plnovous je kapku přehnané označení, ale ty chlupy na ksichtě nosím už asi tři roky. A zatím dobrý.

Máme tu jaro a blíží se léto. Uvidíme vás na nějakých letních hudebních festivalech? Na pivních slavnostech atp.?

Z. Izer: Určitě jo. Můj agenturník mi zrovna řekl, že je zájem o moje vystoupení na Dočesné v Žatci, a věřím, že další objednávky postupně přijdou. Během léta bývá akcí spousta. Třeba se na nějaké potkáme a zas hodíme řeč.

- Sváťa Doseděl -