01.03.2024
„Filmaři dělají práci pro lidi, a když lidi na jejich filmy nechodí, je ta práce marná, ať už...
07.02.2024
J. Hradec – Čtyřiatřicetiletý sociopat, nezřídka verbálně i fyzicky napadající svou bývalou...
07.02.2024
J. Hradec – Do vestibulu vlakového nádraží se před prosincovým marastem ukryla dvojice místních,...
Publikováno: 01.05.2022
Sídliště Vajgar, jež je významnou rezidenční částí Jindřichova Hradce, bylo uvedeno do života v 70. letech minulého století (coby sídliště V. I. Lenina) a jeho výstavba pak další roky pokračovala až do podoby, která se od roku 1990 v zásadě nezměnila. Během pěti dekád své se toto sídliště zabydlelo, ale zub času se na něm logicky také podepsal. Pomineme-li barevné zateplení většiny zdejších panelových domů, došlo tu jen k menším změnám a revitalizacím. Přibyly parkovací plochy, byly zrekonstruovány komunikace, došlo k výměně veřejného osvětlení atp. Na druhou stranu zanikla restaurace Slavie a byla nahrazena železářstvím a prodejna drogerie v jejím sousedství skončila stejně jako kino Mír. Co naopak bohužel zůstalo, jsou například dvě nízké „papírové“ boudy v sousedství hřiště 4. základní školy, které tu zaclání od časů zahájení výstavby sídliště (dnes zřejmě klubovna skautů), pobořená cihlová kontejnerová stání, nepoužívaná a zprohýbaná klepadla na koberce či nevábné okolí vyžilého areálu, v němž se nachází pošta, restaurace Sparta či market Maxík. Zkrátka… Ne že by se na sídlišti Vajgar nedělo vůbec nic, ale víc by toho být mohlo. S povděkem lze proto kvitovat, že si vedení města tento fakt uvědomilo a rozhodlo se něco s tím podniknout. A ono něco je akce nazvaná jednoduše Změň Vajgar. Dané území má být v rámci ní řešeno jako celek a zdejším občanům bylo formou dotazníku umožněno, aby k věci řekli své. Budoucí podoba sídliště Vajgar by tedy měla být ovlivněna i názory lidí, kteří na něm žijí, a to vůbec nemusí být marné.
Informace lze zjistit i na webových stránkách Městského úřadu Jindřichův Hradec. Město (dle uvedeného zdroje) chystá územní studii revitalizace sídliště Vajgar, která má problémy této lokality řešit jaksi komplexně. Ale kvalitní podklady k rozhodování o revitalizaci veřejných prostranství bez znalosti názorů obyvatel sídliště vytvořit nelze. V březnu proto odstartovalo dotazníkové šetření, jež mělo tyto názory definovat. Dotazníky byly distribuovány všem obyvatelům sídliště Vajgar, bylo je možno vyplnit i on-line a pro odevzdání ručně vyplněných dotazníků (do 25. března) vzniklo šest sběrných míst. Po ukončení sběru dat se uskutečnila urbanistická vycházka po sídlišti Vajgar a veřejná diskuse s řešitelským týmem. Účast občanů na realizaci územní studie má být odrazem přístupu města k řešení zásadních projektů. Město, které stojí především na svých obyvatelích, se prý rozhodlo zapojovat občany do svého chodu v míře co největší a lidé tak nyní mohou ovlivnit i budoucí podobu sídliště Vajgar.
Osm stránek dotazů
V několikastránkovém dotazníku mohli občané vyjádřit míru své spokojenosti s celou řadou věcí. Jednalo se například o MHD, osvětlení, parkování, bezbariérovost, veřejná prostranství, hluk, zeleň, možnosti relaxace, obchody, služby, zdravotnická a gastronomická zařízení nebo o kulturní či sportovní akce. Dotazník obsahoval též konkrétní dotazy. Souhlasili byste se zřízením volnočasového centra pro mládež a seniory? S výstavbou parkovacího domu? Jak moc jsou pro vás důležité vodní prvky, lavičky a zelené plochy? Jste spokojeni se stavem chodníků? S bezpečností, klidem a čistotou?
Dalo by se předpokládat, že jde o téma, jež by lidi mohlo (a mělo) zajímat. Vždyť když dojde na jejich bydliště a jeho bezprostřední okolí, lidé zhusta zpozorní. Zpozorněli tedy i tentokrát? Zamýšleli se, vyplňovali a odevzdávali? Zeptali jsme se za vás. Tisková mluvčí Městského úřadu Jindřichův Hradec Eliška Čermáková odpovídá.
Byl o dotazníkovou akci zájem? Kolik lidí se jí zúčastnilo?
E. Čermáková: Podle reakcí obyvatel sídliště je zájem o celou tuto iniciativu. Lidé vítají, že se něco začalo dělat, chtějí změnu. Zaměstnanci odboru rozvoje roznesli 2750 dotazníků, tedy každá domácnost v zapojeném území obdržela jeden výtisk. Dotazníky byly k dispozici i na sběrných místech. Papírových dotazníků lidé odevzdali 460, elektronických 538. Trvale bydlí na sídlišti Vajgar přes 5000 osob a domácností je tady zhruba 2730. Pokud z celkového počtu trvale hlášených obyvatel odečteme osoby mladší 15ti let (těm dotazník určen nebyl), pak se bavíme o skupině čítající zhruba 4700 lidí. Na sídlišti Vajgar však žijí i lidé, kteří zde trvale hlášeni být nemusí, a dotazníkového šetření se mohli zúčastnit i obyvatelé jiných částí města. Vyhodnocení dotazníků provede místní Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické. Výsledky bychom měli znát přibližně v polovině dubna.
Jak jste s účastí občanů spokojeni?
E. Čermáková: Vzhledem k výše uvedeným číslům s účastí občanů spokojeni jsme, mile nás překvapila. Po vyhodnocení dotazníků uvidíme, kolik jich bylo vyplněno kompletně a kolik účastníků bydlí přímo v této lokalitě a kolik v jiné části města. Jsme rádi, že občané využili možnosti říci, co jim na sídlišti vadí a co by chtěli změnit. Kromě dotazníků jsme obdrželi i řadu dalších připomínek a podnětů a diskuse na Facebooku byla také velmi seriózní. Všechny tyto podněty byly předány zpracovateli územní studie.
Co veřejná diskuse v sobotu 26. března? Vzešlo z ní něco?
E. Čermáková: Sobotní urbanistické procházky po sídlišti Vajgar se zúčastnilo asi čtyřicet lidí a mnozí z nich po ní v rámci setkání nad mapou diskutovali s řešitelským týmem. Místní obyvatele, dle očekávání, nejvíc trápí nedostatek parkovacích míst, nepořádek a nedostatek laviček a prostoru pro trávení volného času starších dětí a seniorů. Lidé také postrádají místo, kde by mohli volně venčit psy, a kriticky poukazují na stav zeleně či nesourodost materiálů na chodnících.
Po sídlišti Vajgar jsou roztroušeny nevábné „pomníčky“ z dob dávno minulých, Žurnál na ně upozorňoval už v únoru 2016. Dvě rozpadající se papírové boudy v sousedství 4. základní školy (dnes zřejmě patří skautům), nepoužívaná a zprohýbaná klepadla na koberce, pobořená kontejnerová stání nebo nevábný vyžilý objekt, v němž se nachází pošta, restaurace Sparta či market Maxík. Na tyto strašáky během akce Změň Vajgar konečně taky dojde?
E. Čermáková: Objekt v blízkosti školy patří skautům a v dobrém stavu skutečně není. Peníze na jejich opravu či náhradu uvedená organizace bohužel nemá, ve spolupráci s městem už ale řešení hledá. Klepadel a sušáků na prádlo je mezi panelovými domy opravdu hodně. Dnes už jejich potřeba samozřejmě není taková jako dřív, ale během zmíněné urbanistické procházky se překvapivě ukázalo, že řada lidí sušáky i klepadla stále používá. K jejich zásadní redukci však určitě dojde. Budova, v níž funguje pošta či market Maxík, není v majetku města, a to proto na její vzhled nemá přímý vliv. Co však řešit můžeme, je její okolí.
Kdy by akce měla fakticky odstartovat? A co se během ní vlastně stane?
E. Čermáková: Dotazníkové šetření je součástí tzv. analytické části územní studie revitalizace sídliště Vajgar. Studie by měla být kompletně zpracována a předána městu v červnu příštího roku. V počáteční fázi zpracování studie probíhají průzkumy a rozbory území. Participace s místními obyvateli byla součástí zadání města. Zpracovaná analytická část musí obsahovat schéma a popis problémů a hodnot z pohledu obyvatel, přičemž tyto podněty budou mimo jiného podkladem pro návrhovou část územní studie, která bude opět předložena veřejnosti k připomínkování. Výsledná územní studie bude tedy odrazem přání zdejších obyvatel a bude sloužit jako podklad pro budoucí rozhodování, případně i pro změnu územního plánu. Půjde o dokument, jenž navrhne koncepci veřejných prostranství, včetně zelených ploch a prvků zeleně, koncepci stavebních struktur i koncepci řešení infrastruktury a veřejné vybavenosti. Finální územní studie bude předložena ke schválení orgánům města. Určitě nelze očekávat, že se vše změní najednou. Půjde o dílčí kroky, jež na sebe budou navazovat a smysl budou dávat coby celek.
S jak velkou investicí město počítá?
E. Čermáková: Projet ještě není hotov a celkové náklady v tuto chvíli odhadnout nejde. Půjde o záležitost rozloženou do několika let a finanční náklady budou rozloženy také. Bude záležet na možnostech rozpočtu města i na vůli zastupitelů. Identifikaci investic a jejich rozdělení bude územní studie zahrnovat také. Samotná Územní studie revitalizace sídliště Vajgar, již na základě výběrového řízení a rozhodnutí Rady města zpracovává Ing. arch. Tomáš Beneš, vyjde na jeden milion korun. Jsme na začátku a před námi je dlouhá cesta. Veškeré informace k projektu bude město zveřejňovat na svých webových stránkách a o veřejném projednání návrhové části studie budeme s předstihem informovat.
- Svatopluk Doseděl -